logo

Hrad Velešín


Historie hradu
Jak se na hrad dostanete
Fotogalerie

Historie hradu



Pro stavbu hradu bylo zvoleno skalnaté staveniště tvořené úzkým krčkem meandru řeky Malše nad jejím pravým břehem. Dnešní krajina je výrazně změněna stavbou vodního díla Římov v letech 1971- 1976, takže značná část svahů hradního návrší je zatopena.

Hrad založil v blíže neznámé době král Václav I. a patří tedy k nejstarším královským kamenným hradům v Čechách a na Moravě. Název Velešín může být zkomoleninou jeho jména. Před rokem 1265 vyměnil král Přemysl Otrakar II. s Čéčem z Budivojic hrad za pozemky, na nichž bylo založeno královské město Budějovice. Čéč se jako majitel hradu připomíná v roce 1266. Z jeho rukou hrad přešel do držby Beneše Pyšného, předka pánů z Michalovic. Ke konci vlády Přemysla Otakara II. se cestou nedobrovolného převzetí Velešín vrátil opět do královských rukou. Za krále Václava II. ho roku 1283 získal zpět Jan z Michalovic. Po něm ho držel jeho syn Beneš a v roce 1346 vnuk Jindřich z Velešína, jehož náhrobek je dnes možno najít v klášteře Zlatá Koruna. V roce 1361 získal hrad Petr z Michalovic. V této době se na hradě připomíná kaple sv. Václava. V majetku pánů z Michalovic zůstal hrad až do roku 1387, kdy ho jeho syn Jan Michalec prodal Rožmberkům. K velešínskému zboží tehdy patřil hrad a městečko Velešín, vsi Sedlec, Tolišovice, Chlum, Polžov, Kladějov, Ločenice, Mokrý Lom, Malče, Lhota, Hradiště, Liběchov, Soběnov a Přísečná, městečko Benešov s tvrzí, Pivonice, Radčice, Dluhoště, obojí Skaliny, Plžov, Záluží, Malonty, Jaroměř, Bělá, ves a tvrz v Tiché a další majetek.

V roce 1401 je na hradě výslovně uvedena existence zdvihacích mostů, spouštěných na provaze. V létě 1408 vyhověl Jindřich z Rožmberka žádosti velešínského faráře Jakuba, který musel každodenně sloužit mši svatou na hradě. Nově sloužil v létě jen třikrát týdně a v zimě jedenkrát. Pokud chtěl purkrabí další mši, musel pro faráře poslat koně. V roce 1423 měl být hrad zrazen Žižkovi, přepadení se však nezdařilo. Před bitvou u Lipan na velešínském panství zle škodil sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán. Oldřich z Rožmberka se vykoupil za 400 kop pražských grošů. Po roce 1487 byl hrad pro náročnost údržby opuštěn.

Přístupová komunikace k hradu přicházela po klesající ostrožně od obce Sedlce. Příchozí nejprve po mostě vstoupil do rozměrného předhradí. Přes rozměrný a hluboký příkop se vcházelo branou do přihrádku vedle velké věže. Dominantu vnitřního hradu představovala mohutná okrouhlá věž, vystavěná na jeho nejvyšším místě. Ve svahu pod ní obíhal částečně dochovaný parkán s branou, do níž ústila přístupová komunikace, která dále pokračovala až na nádvoří jádra. Východní část nádvoří lemoval palác, k jehož stěně přiléhala kaple s apsidou. Plocha nádvoří této části hradu byla podstatně rozsáhlejší než nyní. Současný stav je výsledkem zřícení ve svahu založené obvodové hradby. Zadní opevnění hradu představují dva příkopy, oddělené valem.

Nejkomplikovanějším objektem hradního jádra je dnes kaple, která vykazuje podivuhodný půdorys s četnými nepravidelnostmi. Je velmi drobnou podélnou svatyní o šířce interiéru lodi pouhé 3,15 metru a s polookrouhlou apsidou. Kaple patří k nejstarším známým kaplím na královských hradech a k nepočetným stavbám svého druhu, které byly postaveny ještě v pozdně románském slohu. Proč byla po zániku hradu jeho kaple ve zmenšeném rozsahu obnovena, nevíme.

obrazek
obrazek
obrazek
obrazek
obrazek